MRKEV
Podoba mrkve, jak ji známe dnes, vznikla v 17. století v Nizozemsku, kde pěstováním změnila svou barvu z původní černé na typickou oranžovou. Mrkev ale pochází z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde lze dodnes najít její divoké příbuzné. Předpokládá se, že mrkev se na přelomu prvního a druhého tisíciletí rozšířila až do Středomoří a do západní Evropy se dostala až o dvě staletí později.
Lepší zrak?
Postupem času také vznikl oblíbený a široce rozšířený mýtus, že mrkev napomáhá zlepšovat zrak. Je sice pro oči prospěšná, ale například krátkozrakost skutečně vyléčit nedokáže. Je ale bohatá na beta-karoten, jehož přeměnou v těle vzniká vitamín A. Ten je důležitý pro rodopsin, tedy oční pigment obsažený v tyčinkách, který zajišťuje správné vnímání světla a je základem pro vidění ve tmě.
"Důležitá funkce beta-karotenu je ale i ta, že pomáhá zabraňovat věkem podmíněné makulární degeneraci a oddaluje výskyt šedého zákalu. Vitamín A také pomáhá játrům odplavovat z těla toxiny. Vláknina obsažená v mrkvi zase čistí střeva a urychluje jejich pohyb," vysvětluje doktorka Lucie Valešová, primářka Oční kliniky DuoVize Praha.
Pro krásu i zdraví
Vysoký obsah beta-karotenu v těle slouží jako antioxidant pomáhající prostřednictvím lidského metabolismu regenerovat poškozené buňky a zpomalovat jejich stárnutí. Tento antioxidant navíc chrání pokožku před poškozením od slunečních paprsků, zatímco jeho nedostatek naopak přispívá k vysušování kůže, vlasů a nehtů. Mrkev také funguje jako prevence nejrůznějších infekcí a lze ji použít jako vynikající pleťovou masku, ideálně v kombinaci s medem.
Dost často mají lidé v podvědomí spojitost určité zeleniny s jedním konkrétním vitamínem a neuvědomují si, že příroda vždy nabízí vyvážený koktejl mikronutrientů. "Mrkev tak obsahuje vápník, draslík, vitamíny B, C a další.
Vápník pomáhá zabránit zužování cév ovlivněním svaloviny cévní stěny. Draslík podporuje pravidelný srdeční tep. Vitamín B zlepšuje metabolismus, vitamín C zase chrání buňky před nežádoucími účinky volných radikálů a posiluje cévní stěny," popisuje vedoucí lékař kliniky funkční medicíny Endala doktor Jan Vojáček.
Veřejnosti nepříliš známé jsou ale především účinky falkarinolu, tedy pesticidu, který mrkev produkuje pro ochranu svých kořínků před plísněmi. Ten totiž pomáhá snižovat riziko rakoviny plic, prsou a střev, přičemž mrkev je jediným přirozeným zdrojem této látky. Ukázala to studie vědců z univerzity v britském Newcastlu, kteří zkoumali účinky syrové mrkve na hlodavcích.
Snížení rizik vážných onemocnění
Výjimečnost mrkve v říši zeleniny prokazují výsledky studie, podle níž jsou karotenoidy spojovány s nižším rizikem výskytu srdečních onemocnění, protože kromě beta-karotenu obsahují rovněž alfa-karoten a lutein. Pravidelná konzumace mrkve navíc snižuje hladinu cholesterolu. V neposlední řadě ale náš oranžový superhrdina úřaduje i v dutině ústní.
Chroupání mrkve totiž nejen zklidňuje nervy a mírní stres, ale lze se jí snadněji zbavit zubního plaku a kousků jídla zachycených mezi zuby, podobně jako s pomocí zubního kartáčku či zubní pasty. Mrkev rovněž stimuluje dásně a pomáhá větší tvorbě slin potřebných pro trávení. Už jdete do zeleniny? Jen tak mimochodem, hned po bramborách je mrkev nejoblíbenější zeleninou. Existuje jí víc než sto druhů v mnoha různých barvách, od oranžové přes fialovou, bílou, žlutou až po červenou.
Zdroje: